Mariánský morový sloup byl zbudován jako poděkování po velkému moru, který postihl Čechy v roce 1713, avšak Hradci se epidemie vyhla. Magistrát královéhradecký rozhodl postavit ke cti matky Boží a některých patronů sloup. K vlastní stavbě byl použit pískovec z lomu na Boháňce nedaleko Hořic a na místě strženého starého pranýře se započalo se stavbou. Morový sloup byl stavěn v letech 1714-1717 nákladem města a císařovny vdovy Eleonory, matky císaře Karla VI.

Autorství architektonického řešení není jednoznačně historiky ujednoceno. Jedni přisuzují sochařskou výzbobu žáku Matyáše Brauna, Giovannimu Batistovi Bullovi, jiní se přiklánějí k Janu Pavlu Cechpauerovi. Sloup je 19 metrů vysoký, z pískovce, místy zlacený, na vrcholu s bohatě zdobenou korintskou hlavicí. Na hlavici stojí socha Panny Marie ve svatozáři hvězd kolem hlavy, s andílky u nohou. Na podstavci sloupu jsou latinské nápisy s chronogramy. Podstavec byl sestaven v květnu 1716 a téhož roku byla vyzdvižena hlavice a vrcholová socha Panny Marie. V červnu následovalo vyzdvižení soch světců kolem sloupu - sv. Karla Boromejského, sv. Jana Nepomuckého, sv. Jáchyma a sv. Ludmily (nikoliv sv. Anny, jak nesprávně uvádí mnohá literatura). Na vnějších podstavcích pak byly umístěny sochy sv. Václava, sv. Šebestiána, sv. Josefa a sv. Vavřince, které byly doplněny v červenci. Pod nápisy ve výklencích podstavce sloupu jsou reliéfy se znakem města, sv. Rozálií Sicilskou, patronkou proti moru, dále znakem císařství a sv. Františkem Xaverským. Znak města je zde poprvé vyobrazen v nové podobě, kdy jej tvoří český lev držící písmeno G. Jednotlivé nápisy v latině znamenají - na západ: K trvalé poctě panny Bohorodičky a svatého desátku; na východ: K lesku Eleonory, vznešené císařské matky rodičky; na sever: Ke zdaru slavného úřadu věnného města; na jih: K ochraně a k štědřejšímu požehnání lidu královéhradeckého zbožně vztyčena stojí. K slavnostnímu vysvěcení sloupu hradeckým biskupem Janem Adamem Vrastislavem došlo až 24.srpna 1718.

Mariánský sloup byl mnohokrát opravován. Poprvé roku 1812 Janem Finkem, podruhé roku 1877 Josefem Papáčkem, za  finačního přispění sbírky, kterou provedl knihtiskař Jan Hostivít Pospíšil a jež vynesla téměř 370 zlatých. V letech 1915 a 1935 prováděl opravy hradecký sochař Václav Škoda. V letech 1965 až 1966 prováděla sochařské práce odborná škola z Hořic. Drobné opravy na sloupu byly prováděny ještě v letech 1990 a 1991. Komplexní oprava sloupu se uskutečnila v letech 2002-2005 a pracemi byl pověřen na základě výběru z veřejné soutěže akademický sochař Jan Vích z Libčic na Vltavou. Byly provedeny opravy soch a jejich zlacení. Podbrobné informace o historii sloupu a provádění všech oprav a restaurátorských prací je možné nalézt na osobních stránkách ak. sochaře Jana Vícha - http://www.jan-vich.estranky.cz/