Kopec svatého Jana, někdy zvaný Konstanc, leží na jižním okraji města. Návrší dosahuje sice jen 278 metrů nadmořské výšky, ale v rovinatém kraji je to vršek nápadný. Roku 1521 tady nechal hradecký měšťan Lukáš Hostovský, uváděný i jako Forman, s Václavem Kydlínem a dalšími založit kostel zasvěcený památce "Mistra Jana Husi, Mistra Jeronýma Pražského a jiných věrných mučedníků českých v naději svatých". Jméno návrší mělo připomínat místo potupné smrti Husovy, po třicetileté válce však bylo změněno do dnešní podoby.
Na návrší až do té doby žádný kostel nestál, pouze od roku 1505 kaple. V roce 1530 už kostel prokazatelně existoval a ten dnešní vznikl v letech 1675 - 1693, když původní kostel zchátral. Byl ovšem tolikrát upravován, že by jej tehdejší stavitelé poznali jen stěží. Kostel je dřevěný a kolem omítnutého přízemí vede loubí se stříškou na dřevěných sloupcích. Roubená zvonice je starší než kostel, bývá datovaná k roku 1583. Stojí stranou kostela až u hřbitovní zdi: v přízemí je osmiboká, v patře přechází ve čtyřhran.
Kostel sv. Jana Křtitele na Novém Hradci Králové byl vystavěn na místě původní kaple a pozdějšího dřevěného kostela, který nechal postavit r.1530 měšťan L.F.Hostovský z Hostovic na památku významných osobností husitského hnutí Jana Husa a Jeronýma Pražského. Již zřejmě v této době byl kolem kostela založen hřbitov i když první písemná zmínka o něm pochází z r.1579.

V raně barokní době r.1675 byl kostel rozbořen a poté v letech 1680 – 1692 tesařským mistrem Václavem Matoušem znovu postaven.

Dnešní podobu dostal v r.1836, kdy byl dostavěn ochoz podél lodi kostela.

Kostel  je jednolodní s lodí téměř čtvercového půdorysu, orientovaný, s trojboce uzavřeným presbytářem a zakristií při jeho severní stěně. Nosné stěny jsou roubené, oboustranně opatřené rákosovou omítkou, na vnější straně s cementovým pojivem. Součástí obvodových stěn lodi je 8 dřevěných nosných sloupů vystupujících jako pilastry na vnitřních a vnějších obvodových zdech. Západní průčelí tvoří vysoká trojúhelníková štítová zeď zakončená na vrcholu zvoničkou. Stěny kostela jsou ve výši 6 m prolomeny 5 sdruženými okny s polokruhovým nadpražím.

Hlavní vstup do kostela je v jeho podélné ose mohutnými dvoukřídlovými dřevěnými dveřmi. Presbytář i loď jsou plochostropé s dřevěným trámovým stropem s viditelnými trámy.Do západní části kostelní lodi je vestavěna dřevěná hudební empora nesená čtveřicí dřevěných sloupů. Kolem stropu vede arkádový ochoz. Podlahy jsou z kamenné dlažby. V kostele jsou původní dřevěné lavice, hlavní oltář sv.Jana Křtitele, boční oltáře a kazatelna jsou raně barokní také z doby stavby kostela (kolem r.1680).

Střecha je polovalbová s dřevěnou šindelovou krytinou na dřevěném krovu atypické soustavy. Podél obvodových stěn lodi kostela zvenku je proveden dřevěný ochoz na 16 sloupech krytý pultovou střechou se šindelovou krytinou. Podlaha ochozu zvýšeného nad okolní terén o 0,5 m je dlážděná z cihel.

Součástí hřbitova je dřevěná zvonice (rovněž evidovaná chráněná kulturní památka) postavená v 2.pol. 17.stol. V ní jsou 2 zvony: jeden z r.1583 se jménem „sv.Jana Husi“ a druhý majestátní z r.1609. Zvon sv.Jiří z r.1505 byl za 1.svět.války zrekvírován.

Na hřbitově odpočívá řada významných osobností Hradce Králové, za všechny je možno jmenovat Ladislava Jana Pospíšila (1848-1893) - náměstka starosty a "osvoboditele města z pout hradebních“ s dalšími členy jeho rodiny.

Kostel sv.Jana Křtitele není pouhým církevním objektem, jedním z mnoha, ale svojí historií, architekturou a řemeslným zpracováním má význam pro celou městskou aglomeraci.