Kostel vznikl původně jako památník padlým vojákům královéhradecké diecéze v I.světové válce. Slavnostní položení základního kamene 28.září 1928 se stalo součástí oslav 10.výročí založení Československé republiky. Stavba byla dokončena 14.srpna 1932 vysvěcením biskupem Dr. Mořicem Píchou. Autorem plánů byl ing. arch. Dr. Bohumil Sláma z Prahy, do té doby ve městě nepůsobící, známý však svou spoluprací s B. Feuersteinem na krematoriu v Nymburce. Kostel postavila firma V. a F. Capoušek z Hradce Králové. Architektonicky se jedná o funkcionalistický styl a kostel nemá ani církevní, ani architektonickou orientaci. Přesto, že před ním byly vysázeny topoly, vytváří spolu s přilehlými domy dominantu náměstí 28.října. Železobetonová stavba má délku 32 metrů, šířku 19,20 m  a výšku 18,10 m; výška hranolové věže je 45,40 metrů. Kříž na věži je 6 metrů vysoký, ramena mají každé 1,25 metr. Průčelí kostela s břízolitovou omítkou je členěno rivality, sem umístěná okna jsou čtyřtabulková se zděnými příčkami.

Vnitřní výzdoba je odrazem architektonického stylu. Původní hlavní oltář byl přenesen do kaple Božího hrobu. Socha Božského srdce Páně z tohoto oltáře i se dvěma anděly je na příčném železobetonovém trámu. Kostel později dostal tři nové oltáře (hlavní a dva postranní), zhotovené keramickou školou v Hořicích podle projektu Itala Tomasiho, jež objednal už před I.svět. válkou císař František Josef I. pro kostel ve válečném chorvatském přístavu Pula. Tento přístav připadl po válce Itálii, ta však nechtěla koupit tyto nákladné oltáře a tak biskup Dr. Mořic Pícha je dal  umístit v kostele Božského Srdce Páně a všechny byly posvěceny 1.srpna 1937. Materiálem pro jejich zhotovení je onyx a mramor, které daroval císaři Františku Josefovi I. egyptský král Fuáda I. Další oltář sv. Václava z kerarského mramoru zhotovil sochař Vít Vrátný z Hořic a byl posvěcen 28.září 1938. Stavba kostela byla financována z darů věřících a dobrodinců, bez vnitřního vybavení stál 2,750.000,- Kč a zcela zaplacen byl už v roce 1935. Obrazy Křížové cesty jsou kopií německého akademického maliře Fugeta a v roce 1935 je dokončil akademický malíř Rudolf Wenzl z Rychnova u Jablonce nad Nisou, který ve stejném roce zhotovil obrazy křížové cesty také pro kostel sv. Vavřince ve Skuhrově. Mramorová křtitelnice má ručně tepaný poklop od uměleckého ciseléra Zdeňka Veselého.

V kostele se nyní často konají koncerty např. královéhradecké Filharmonie a pěveckých sborů. Součástí kostela je kaple, ve které jsou umístěny insignie pravoslavné církve, která jej využívá pro své bohoslužby.