Jednolodní stavba jezuitského typu s čtvercovým presbytářem a postranními kaplemi, s dvojicí věží v hlavním průčelí. Kostel postavil architekt Carlo Lurago v letech 1654 - 1666 k odkazu Kašpara Gramma, plukovníka lichtenštejnského pluku císaře Ferdinanda II. Zařízení, většinou pozdně barokní, obsahuje i dva obrazy od Petra Brandla. Kostel byl slavnostně vysvěcen ve dnech 10.-11.října 1666 hradeckým biskupem Matoušem Ferdinandem Sobkem.  Po požáru roku 1762 byl obnoven královéhradeckým stavitelem F. Kermerem. Není orientovaný, portálem je obrácen k severu do náměstí. K obdélnému prostoru lodi přiléhají postranní otevřené kaple. Průčelí je členěno pilastry, v jeho nikách jsou sochy jezuitských patronů. Štít s volutami uzavírají po stranách věže. Na jižní straně za presbytářem se nachází prostorná kaple sv. Josefa přístupná též z ulice Na Kropáčce.

Na kostel navazuje bývalá jezuitská kolej, pastorační centrum, dnešní Nové Adalbertinum - poskytující služby hotelu, restaurace a přednáškové sály,

V kostele se od samého počátku vzniku provozovala hudba na kůru a působení chrámového sboru. Není divu, vždyť zdejší kůr disponuje vynikajícími akustickými i prostorovými podmínkami. Původní barokní varhany z roku 1765 optimálně vykrývají zadní rohy kůru a od hracího stolu, stojícího uprostřed kůru lze dirigovat početný sbor i s menším orchestrálním obsazením. Jezuité se z pastoračních i pedagogických důvodů starali o chrámovou hudbu vždy velmi pečlivě a místo tzv. hudebního prefekta obsazovali vzdělanými hudebníky. Například v roce 1720 zde působil jezuita Václav Černohorský, bratr slavného skladatele Bohuslava Matěje Černohorského.
Současná podoba sboru se utvářela od roku 1950, kdy se vedení sboru ujal Karel Doležal. Ten vedl sbor do roku 1969, kdy byl vysvěcen na kněze. Do roku 1977 pak vedl chrámový sbor Rudolf Hušek a v roce 1977 se řízení sboru ujal varhaník Václav Uhlíř. Pod jeho vedením sbor nastudoval a provedl desítky mší různých slohových období. Za všechny skladatele jmenujme například G. P. Palestrinu, K. Haranta, J. S. Bacha, J. D. Zelenku, F. I. Tůmu, F. X. Brixi, J. V. H. Voříška, J. J. Rybu, J. Kyptu, A. Koželuha, W. A. Mozarta, J. Haydna, F. Schuberta, C. Francka, A. Dvořáka, Z. Fibicha, V. Říhovského, J. B. Foerstera, J. Strejce. Většina mší je provozována s doprovodem orchestru, který je složen převážně ze členů Filharmonie Hradec Králové.

V současné době má sbor okolo 30 stálých členů a několik stálých hostů. Od září 2003 se sbor rozrostl ještě o 10 studentů Pedagogické fakulty UHK, obor regenschori, kteří tak mají možnost poznat problematiku provozování chrámové hudby v praxi. Sbor má na repertoáru celkem 50 mší a téměř 100 dalších duchovních skladeb k různým příležitostem. Hlavním posláním sboru je služba kostelu Panny Marie v Hradci Králové. Sbor zpívá pravidelně na svátek sv. Václava, slavnost Ježíše Krista Krále, Hod Boží vánoční, Nový rok, Hod Boží velikonoční a slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Kromě toho zpívá pravidelně na nedělních májových pobožnostech, při slavnosti Těla a krve Páně a nepravidelně při různých příležitostech. Sbor občas vystupuje i koncertně a v roce 1994 natočil kompaktní disk, který vznikl z iniciativy švýcarské diecéze kantonu Thurgau a výtěžek z prodeje přispěl na rekonstrukci pastoračního centra (Nové Adalbertinum) v Hradci Králové.

V kostele také například vystupuje chlapecký sbor Boni pueri s Lucií Bílou, Smíšený sbor Univerzity HK a mnohé zahraniční sbory.